Charoit nebo také čaroit je minerál, který byl objeven ve 40. letech minulého století v Rusku. Ruští geologové jej popsali až v roce 1978. Své jméno nese podle sibiřské řeky Chara, kde jsou největší naleziště tohoto minerálu. Podrobně jej prozkoumal geolog Jurij Gavrilovič Rogov.
Ruská naleziště
Jediným nalezištěm je Jakutsko, okolí již zmíněné řeky Chara, povodí řeky Togo, štít Aldan a východosibiřská oblast Danam a Murunský masiv. Protože se jedná o jednu oblast na světě, kde se charoit nachází, činí to z něj exkluzivní a vzácný minerál. Cenu tohoto kamene zvyšuje i fakt, že stát se snaží zdroje chránit a povoluje vytěžit maximálně pouze 100 tun charoitu ročně. Cena každoročně roste, jelikož naleziště se zmenšují.
Tajemný charoit
Charoit má průsvitně levandulovou až intenzivně fialovou barvu s perleťovým leskem.
Intenzivní barva na první pohled mnohdy vyvolává pocit, že se jedná o syntetický, tedy uměle vylepšený kámen. Není tomu ovšem tak.
Tento fialově zbarvený křemičitan obsahuje křemík, hliník, stroncium, železo, mangan. Horniny, ve kterých se charoit objevuje obsahují na 40 vzácných minerálů a prvků. Fialovou barvu dodává charoitu vysoký obsah manganu. Svým chemickým složením se podobá jadeitu, chemické složení je:
(K (Ca, Na)2 Si4 O10 (OH, F) · H2O)
Má většinou vláknitou strukturu. Ve struktuře charoitu se velmi často objevují různě barevné minerály, najdeme zde čirý křemen, černé alkalické pyroxeny egirínu, zelené živce, kovové rudní minerály nebo žluto hnědé krystaly tinaxitu. U vláknitých charoitů se často objevuje efekt kočičího oka. Tvrdost charoidu dle Mohsovy stupnice je 5 až 6, pro představu asi jako živec.
Čarovný charoit
Charoit se používal hlavně v Rusku na vykládání sošek, váz a různých ozdobných předmětů. Dnes je oblíbený u klenotníků a šperkařů při výrobě korálků, náušnic, náhrdelníků, náramků a dalších šperků.
Prý vnáší do prožitků svěží vítr a optimistický pohled na svět a otevírá srdce k nesobecké lásce. Tak to zkuste.
