Řecká legenda praví, že bůh Eros ořezal hrotem šípu nehty Afroditě, když spala a bohové tyto odřezky proměnili v kámen. Název tohoto minerálu pochází z řeckého slova onux, což znamená nehet. Své jméno ale nejspíš dostal díky své vrstevnatosti.
Onyx je zmiňován už v Bibli a to dokonce 11x. Nejvíce v knize Exodus, kde je zasazen do efodu — roucha izraelských kněží. Náprstník tohoto roucha byl ozdoben drahokamy včetně onyxu a velekněz jej nosil ve svatyni uvnitř chrámu.
Vlastnosti kamene
Onyx je převážně černobílý pruhovaný kryptokrystalický chalcedonový křemen, ovšem nezaměňujme jej s onyxovým mramorem, ten je vápencového původu. Patří do skupiny chalcedonů, kde se nachází i achát nebo karneol. Na rozdíl od achátů má onyx paralelní pásy, které hýří téměř všemi barvami od bílé až po černou, s výjimkou fialových odstínů.
Chemický vzorec je SiO2 , onyx má skelný lesk, vryp je bílý a lom lasturnatý až tříštivý. Tvrdost minerálu dle Mohsovy stupnice tvrdosti je 7.
Pruhování onyxu je paralelní a konzistentní. Sard onyx má hnědou základnu a bílou vrstvu, červenou základnou a bílou vrstvou oplývá onyx cornelian a niccolo onyx má nádech šedé až modré barvy.
Můžeme se setkat i s názvem zlatý onyx, nicméně to už je jiný minerál, jedná se o vrstevnaté odrůdy aragonitu, který je vápencového původu. Známá je například věhlasná “onyxová příčka” ve funkcionalistické vile Tugendhat v Brně. Ve skutečnosti se jedná právě o aragonitové desky.
Ložiska onyxu se nachází v zemích po celém světě, především pak v Argentině, Austrálii, Brazílii, Indii, v afrických státech, v USA i Evropě.
Využití onyxu dříve a dnes
Onyx byl vždy oblíbeným minerálem ve šperkařství, galanterii a glyptice, to je označení pro uměleckou rytinu. Obvykle se brousí jako kabošon — vybroušený do kulata s rovnou spodní stranou, nebo jako korálek.
Používá se také na rytiny z hloubky a kameje – drobné reliéfní skulptury vybroušené nebo vyryté do polodrahokamu. Řezbáři používají onyx rádi, protože jeho vrstvy lze řezat tak, aby vykazovaly barevný kontrast mezi vzorem a pozadím.
V Egyptě používali onyx k výrobě misek a dalších předmětů. Sardonyx se objevuje v umění minojské Kréty, zejména pak v nálezech v Knossu.
V Brazílii se můžeme setkat s onyxem v podobě soklů pro umělecké předměty. V Rakousku ze zeleného onyxu vyráběli podnosy a tzv. špendlíkové misky s malými bronzovými zvířátky nebo figurkami. I dnes je oblíbeným šperkařským kamenem.
Účinky kamene
Říká se, že onyx udržuje v těle rovnováhu, podporuje vůli a pomáhá při zdolávání překážek. Onyx se považuje za velmi silný magický kámen, který spojuje vnitřní a vnější svět a zvyšuje naši odolnost. Chrání a posiluje sebedůvěru. Prý ale také mírní sexuální touhu a podporuje cudnost. Každý ať si vybere to své.
