Je jen jedno místo na světě, kde najdeme tento polodrahokam, a to je Dominikánská republika. Jedinečná barva a vzory uvnitř larimaru jsou výsledkem míchání a ochlazování během krystalizace, ke kterému docházelo při vzniku tohoto polodrahokamu. Každý kousek má originální a neopakovatelnou barvu a vzorování.
Cesta modrého kamínku
Je pravděpodobné, že už indiáni Taino, kteří obývali ostrovy tisíc let před objevením Kolumbem, laminar znali. Nejspíš ho ale objevili až španělští misionáři, konkrétně otec Miguel Domingo Fuertes Loren v roce 1916, ale nedostal příslušná povolení k prozkoumání, a tak se vrátil do Španělska s nepořízenou.
V 50. letech minulého století se po původu larimaru začali pídit místní domorodci. Původně si mysleli, že modré kameny jsou darem moře, ale když sledovali cestu malých kamenů, došli podél řeky až k modré skále, která je nejspíš jediným známým depozitem larimaru na světě. Geologové popsali tento polodrahokam až koncem sedmdesátých let minulého století.
I název tohoto kamene je opředen romantikou. Pojmenoval ho jeden z prvních řemeslníků, který s ním pracoval, Miguel Mendez. Krásný minerál pojmenoval podle své dcery Larissy a španělského slova “mar — moře”. Setkat se můžeme i s pojmenováním “kámen Atlantis” nebo “kámen delfínů”.
Jediné místo na světě
Larimar je vzácná modrá odrůda silikátového minerálu pektolitu, hydroxidu křemičitanu sodného a vápenatého – NaCa 2 Si 3 O 8 (OH). Samotný pektolit se objevuje na mnoha místech na světě, ale modře zbarvený pouze v Dominikánské republice.
Ložiska larimaru byla nalezena pouze na jediném místě, a to na ostrově Hispaniola v oblasti Los Chupaderos a z části v oblasti Los Cheches. Pohoří je nachází ve velmi aktivní vulkanické oblasti. Celková plocha ložisek larimaru je odhadem pouze jedna čtvereční míle.
Trocha geologie
Předpokládá se, že larimar byl vytvořen super horkou lávou bohatou na minerály, která byla tlačena do trhlin vytvořených tektonickou aktivitou. Když se láva v těchto dutinách ochladila, vytvořily se malé krystalické nuklidy nazývané sférolity. Jak magma chladlo, sférolity se mísily a nakonec se spojily do gelu, který nakonec ztvrdl v Larimar.
Studie ukazují, že magma chladlo při vzniku larimaru v různých mezifázích, část velmi rychle, druhá pomaleji. Jedinečné sopečně modré zbarvení je výsledkem substituce vápníku mědí.
Larimar se objevuje i v zelené barvě a někdy dokonce s červenými nebo hnědými skvrnami, které způsobují dalších minerálů nebo oxidace. Čím intenzivnější je modrá barva a kontrast v kameni, tím vyšší a vzácnější je kvalita kamene.
Tvrdost larimaru je od 4 do 7 na Mohsově stupnici, v závislosti na krystalické struktuře kamene. Intenzivnější modré a zelené vzorky larimaru jsou obecně nejtvrdší, protože mají nejjemnější a nejhustší strukturu.
Těžba larimaru je považována za řemeslnou těžbu místních. Používá se při ní minimum strojů a zařízení. Povrchová plocha již byla vytěžena, a nyní se kopou hloubkové šachty. Bohužel nebyl nikdy financován větší geologický průzkum, takže se neví, jaké zásoby larimaru jsou ještě k dispozici.
Šperky z delfíního kamene
Larimar je ideálním kamenem pro výrobu originálních šperků. V Dominikánské republice a Karibiku je nabízí jako místní specialitu. Většina kamenů je zasazena do stříbra, některé vysoce kvalitní i do zlata.
Občas se objevuje efekt zvaný Chatoyance, efekt kočičích očí, ale obvykle pouze v bílých krystalických částech kamene, a ty se ve šperkařství používají jen zřídka.
Šperky z larimaru nás prý chrání před stresem a zbaví nás pocitu viny či strachu. Prý tiší bolest a čistí meridiány. Ať je to pravda nebo ne, jedinečná modrá barva kamene nadchne každého.
