Kyanitu se také říká disten. Název pochází z řeckého slova kýanos, což znamená modrý. V 18. století jej objevil německý geolog a mineralog Abraham Gottlob Werner.
Naleziště tohoto minerálu jsou po celém světě. U nás v České republice například u Kutné Hory nebo na karlovarsku. Ve světě jej najdeme v Rusku, Brazílii, na Slovensku nebo ve Spojených státech. V Keni jsou známá naleziště zeleného kyanitu.
Co je pro kyanit charakteristické?
I když název je odvozen od modré barvy, kyanit se objevuje v modrobílé, růžové, zelené, žluté, šedé nebo černé barvě. V roce 2008 byl dokonce objeven v Tanzánii oranžový kyanit, oranžová barva je způsobena malým množstvím manganu ve struktuře minerálu.
Tento trojklonný minerál se vyskytuje jako průhledný, matný nebo perleťový zbrázděný krystal v různých velikostech. Obvykle tvoří dlouhé sloupcovité krystaly, jen zřídka ukončené krystalovými plochami, běžné jsou lištovité štěpné agregáty.
Chemické složení je Al2SiO5 , vzniká metamorfózou pelitických hornin bohatých na hliník. Jeho tvrdost se pohybuje mezi 4 až 7 dle Mohsovy stupnice, je to tvrdost mezi kazivcem a křemenem. Kolísavá tvrdost kyanitu naznačuje, že některé kusy mohou být velmi křehké, naopak jiné tvrdé a můžeme se o ně pořezat.
Co s ním?
Ve šperkařství se kyanit používá jako polodrahokam k výrobě šperků, vytváří efekt kočičího oka. Šperkaři z nich vytváří náramky nebo přívěsky.
Další upotřebení je ve výrobě žáruvzdorných a kyselinovzdorných materiálů, najdeme ho například v porcelánovém nádobí nebo instalatérských výrobcích, ale také v elektronice a jako abrazivo.
Disten neboli kyanit prý dokáže vyjádřit naše životní plány a říká se mu kámen řečníků, otevírá totiž komunikaci mezi námi a vnějším světem.
